Psi patří mezi savce z řádu šelem a z tohoto důvodu řada laiků věří, že tato zvířata patří výlučně mezi masožravce. Tento argument je však příliš zjednodušený a závádějící. Psi mohou být z anatomického a fyziologického hlediska více masožraví než např. králíci, krávy nebo lidé, ale na druhou stranu méně než fretky, kočky a mnoho dalších zvířat. 

Fakt, že psi nepotřebují ze stravy přijímat taurin, je odlišuje od tzv. pravých masožravců. Ve skutečnosti jsou psi obecně považování spíše za všežravce. Neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že psi nemohou žít zdravý a plnohodnotný život na rostlinné stravě. 

Pes má obecně stejné požadavky na základní živiny jako jiná domestikovaná zvířata (včetně člověka). Z tohoto důvodu je zcela možné krmit psa výhradně rostlinnou stravou a současně uspokojit všechny jeho nutriční požadavky. 

Mýtus č. 2: Rostlinné složky nejsou pro psy dobře stravitelné a psi tak nemohou získat všechny živiny, které potřebují. 

Rostlinné složky jsou obecně opravdu o trochu hůře stravitelné než živočišné. Míra stravitelnosti se ale u jednotlivých rostlinných složek velmi liší a většina z těch méně stravitelných není v krmivech pro psy používána. 

Některé studie dokonce prokazují, že pokud je sójová bílkovina dostatečně zpracovaná, je její celková stravitelnost u psů srovnatelná se stravitelností živočišného proteinu.

Mýtus č. 3: Veganská strava je pro psy nepřirozená a přirozená strava je výhodnější.                                                                                               

Co je vlastně "přirozené" pro dnešního psa domácího? Přirozenost nelze automaticky považovat za optimální a zaměňovat s ideálem. To, čím většina lidí krmí v dnešní době své psy, není přirozené. 

Důležité je vědět, jaké konkrétní živiny pes potřebuje a jak tyto požadavky splnit, a to může být dosaženo jak s masitou, tak i s rostlinnou stravou.