Přirozenost
Pes sice pochází z vlka (masožravce), ale bylo by velmi ukvapené automaticky usuzovat, že mají obě tyto šelmy stejné potřeby. Mnoho lidí se dokonce domnívá, že nejpřirozenější strava pro psa je pouze maso. To je ovšem velmi krátkozraký názor, protože
1) ani strava vlka se neskládá pouze z živočišných zdrojů 
2) mezi psem a vlkem jsou zásadní fyzické a etologické rozdíly
3) pes nepatří mezi tzv. pravé masožravce
Proč si hrát na přirozenost pouze ve způsobu stravování?
Pokud bychom chtěli být v uplatňování přirozenosti důslední, měli bychom si uvědomit, že např. každodenní krmení psů rozhodně není přirozené. Přirozené je, aby si psi potravu hledali (popř. lovili) sami. Stejně tak pro psy není přirozená konzumace granulí či konzerv, které by v přirozeném prostředí jen těžko našli.
V této souvislosti se zdá být velmi úsměvné, když veganské krmení psů striktně zavrhují ti, kteří krmí své psy "masovými" granulemi. Viní snad někdo tyto lidi z toho, že se dopouští "nepřirozenosti"? Většina těchto krmiv obsahuje velké množství rostlinných produktů a z těch živočišných jsou to pak především levné odpadní moučky. Vzhledem k množství a kvalitě masa v typických granulích, jejichž hlavní složkou jsou v drtivé většině obiloviny, je tedy otázkou, zda je z pohledu prosazování masité stravy u psů vůbec nějaký rozdíl mezi těmito granulemi a těmi čistě rostlinnými. Průmyslová krmiva také obsahují různé doplňkové látky (umělé konzervanty, barviva aj.), které mohou představovat zdravotní rizika.
Nepřirozenosti, které naše společnost toleruje 
Přirozené by bylo nechovat psy v zajetí. Nedržet je na vodítku. Neurčovat jim, kdy a kam mohou jít, co, kdy a kolik mohou jíst. Nekastrovat je. Neočkovat je. Nepečovat o ně v nemoci či ve stáří. Neoddělovat štěňata od matek. Nestříhat je. Nedávat jim v zimě či dešti psí „oblečky“. Přesto většinu těchto věci dělají i ti, kteří se snaží pejskovi dopřát co nejvíce přirozený způsob života.
Naprosto nepřirozené je přešlechťování psů, kteří následkem toho trpí výraznými genetickými poruchami či zdravotními problémy již od narození. Vrcholem nepřirozenosti je potom vyšlechtění takové rasy psa, která je závislá na člověku i v takových, pro zvířata zcela intuitivních situacích, jako je třeba porod (například pro velmi drobné čivaví fenky může porod vzhledem k jejich „velikosti“ představovat velmi reálné ohrožení života).
A co samotný proces domestikace? Je vůbec ochočování divoce žijících druhů ve své podstatě přirozené?
Znamená "přirozené" automaticky "správné"?
V přírodě se vyskytuje celá řada přirozeného chování, které nám lidem z různých důvodů správné nepřipadá a mnohdy se my lidé do této „přirozenosti“ nepřirozeně vměšujeme (např. péčí o samicí zavrhnutá mláďata, o zraněná či stará zvířata apod.).
Pokud bychom věc zahnali až do krajnosti, tak bychom nechali nemocná, zraněná či stará zvířata svému osudu (= smrti), protože v přírodě to tak přece chodí. Většina lidí ale projeví soucit a zvířeti pomůže, pokud je to potřeba, a to i na úkor toho, že nepřirozeně zasahuje do "přirozeného" procesu.
Proč bychom měli tento soucit v jiných oblastech zcela ignorovat?
V dnešní nepřirozené době se jakékoli argumenty o nutnosti brát v potaz „přirozenost“ nezdají být úplně na místě. Zvláště pak, když se jedná o rozpor "přirozenosti" s morálními zásadami člověka.
A co další nepřirozenosti?
V psím světě se díky člověku objevuje stále více nepřirozeností. Zdá se být proto pokrytecké vypichovat nepřirozenost veganské stravy u psů a zapomínat na jiné nepřirozenosti, které navíc psům skutečně škodí. Psi často nemají dostatek pohybu či čerstvého vzduchu.
Proč např. většinu lidí nepobuřuje např. to, že spousta psů tráví většinu dne zavřeni v bytě, často navíc úplně sami? Proč jim nevadí nezodpovědnost lidí, kteří jim dávají naprosto nevhodné přesolené jídlo od stolu? Bohužel dnes už není vzácné potkávat na ulicích obézní psy, a to často velmi mladé.
Mnohdy také chybí pochopení „psí duše“ ze strany jejich „majitelů“, kteří jim nepochopitelně velmi rádi přiřazují lidské vlastnosti. Někteří jdou tak daleko, že si psa zaměňují s hračkou či dítětem, což může psy často dostat do velmi nepříjemných situací.
S polidšťováním psů také souvisí nedobrovolné přejímání životního stylu "jeho rodiny". Z tohoto pak často pramení i nebývale vysoký výskyt civilizačních onemocnění u psů, které byly donedávna typické spíše pro lidi (nadváha, cukrovka, alergie, problémy se srdcem, rakovina apod.) a které jsou způsobeny především nevhodnou stravou a nedostatkem pohybu.
Ulovil by váš pes v přírodě krávu? 
Je přirozené krmit psy druhem masa, které by si sami nedokázali ulovit? Vlci si sice v přírodě dokážou ve smečce ulovit podstatně větší zvíře, ale automatické přiřazení této dovednosti všem psům je více než sporné. Mnohdy není výjimkou, že někteří naši psí přátelé nejsou úspěšní ani při konfrontaci s hmyzem. Jak bychom pak mohli považovat za přirozené servírovat těmto zvířatům např. hovězí maso?
Nemocná a stará zvířata by si už pravděpodobně neulovila vůbec nic. Co je tedy přirozené pro ně? Odpověď je každému asi jasná. Ale kolik psích "majitelů" by tuto "přirozenou" variantu dokázalo akceptovat?
Čím krmili naši předkové?
Bylo by velmi naivní se domnívat, že naši předkové krmili psy (ještě před existencí suchých a konzervovaných krmiv) masem, které bylo vzácné i pro lidi. Psům dávali nejčastěji brambory s otrubami, možná kozí mléko, chleba a pro lidi nevhodné zbytky.
Čím se živí pouliční psi v Indii?
Je známo, že v Indii přežívají pouliční psi na potravinách, které jsou bohaté na sacharidy (např. zbytky chleba, sušenky, rýže atd.). Tyto potraviny jsou nutričně často velmi nevyvážené a podle našich měřítek nedávají psovi všechny živiny, které potřebuje. Tito psi samozřejmě nekonzumují žádné doplňky stravy, často jsou nuceni hladovět, nejsou zahrnuti lékařskou péčí, a přesto všechno jsou často zdraví a aktivní.