Je pes masožravec nebo všežravec?

O tom, zda je pes masožravec či všežravec, se vedou relativně velké spory. Pes patří svým biologickým zařazením mezi masožravce a tomu odpovídá i stavba jeho trávicího traktu. V žádném případě ale psi nepatří mezi tzv. pravé masožravce, kam řadíme např. kočky nebo fretky. To mimo jiné znamená, že mají plně funkční metabolismus sacharidů (podobně jako všežravci). 
 
V průběhu domestikace došlo k částečnému prodloužení trávicí trubice na 5-6:1 v poměru k tělu (oproti divokým předkům, kde délka trávicí trubice je 4:1). Toto prodloužení umožňuje trávení krmiv rostlinného původu
 
Také mohou využívat některé rostlinné zdroje esenciálních látek, např. rostlinný beta-karoten, který umí, na rozdíl od koček, přeměnit na aktivní vitamín A. Přesto, že je trávicí trakt psů uzpůsoben k příjmu především masité potravy, nejsou na příjmu živočišné potravy životně závislí. 
 
Můžeme říct, že dnešní pes domácí se nachází někde na hranici mezi masožravci a všežravci a z hlediska výživy může být dokonce považován za všežravce, i když jeho schopnost zpracovávat rostlinné složky je menší než např. u člověka nebo prasete.
 

Pes není vlk

Trávení psa a vlka je odlišné, domácí pes už zdaleka není vlk. Potřeby psů jsou sice v některých ohledech podobné jako u vlků, byly ale formovány jejich dlouhodobým vztahem s lidmi. Ve srovnání se svými divokými předky mají psi slabší čelistimenší zuby a delší střevo
 

Umí pes strávit škroby?

Ve slinách psů se (jako u všech masožravců) nenachází ptyalin - enzym, který štěpí rostlinný škrob. Tato skutečnost pravděpodobně vedla k naprosto mylné domněnce, že pes nedokáže dobře trávit škrob a jiné sacharidy. To ale zdaleka není pravda. Pes sice netráví sacharidy v dutině ústní, ale v počátečním úseku tenkého střeva se u něj vylučuje účinná pankreatická amyláza, která dokáže škrob rozštěpit. Stejně tak se u něj ve střevní šťávě nachází maltáza, sacharáza a další enzymy, které tráví štěpné produkty škrobu a jednodušší sacharidy, jako je řepný cukr (sacharóza). 
 
Výzkumy dokonce ukazují, že právě schopnost trávit efektivně škrob a jiné sacharidy byla jedním z klíčových znaků, který urychlil proces domestikace a oddělil psa od vlka. V genomu psa a vlka se nachází odlišné oblasti, které kódují produkci amylázy a maltázy, dvou klíčových enzymů při trávení škrobu. Pes má ve srovnání s vlkem několikanásobně vyšší aktivitu genů kódujících oba enzymy. 
 
Schopnost trávit rostlinné složky se ukázala v raném prvopočátku domestikace jako výhodná, protože takoví jedinci dokázali lépe využívat zbytky lidské potravy. 
 

Nadbytek živočišných bílkovin může psům škodit

Z masa a jiných živočišných produktů získá pes obrovské množství bílkovin a energie, jejichž dlouhodobý nadbytek pro něj může být velmi škodlivý (může způsobovat např. přílišné zatěžování ledvin, jater apod.).